Zaprášené a odložené: Nevydané články na Rocksetu

7. února 2018 v 16:22 | C Jay
Za víc než rok a půl trvání tohoto blogu na něm vyšlo přes čtyři sta článků. Ale mohlo a mělo jich být původně o něco víc. Při příležitosti posledního týdne mě napadlo vzpomenout na ty, které se nakonec uveřejnění nedočkaly. Nebylo jich sice mnoho, skrývají za sebou ale zajímavé příběhy…


Dají sa rozdělit do dvou skupin. Tu první tvoří články, jež zůstaly ve fázi myšlenky, tedy nikdy nerealizované nápady. Vynikají mezi nimi dva předem slíbené příspěvky. Prvním bylo srovnání dvou nejlepších desek Ramones - Rocket To Russia a Leave Home. Ale když byla obě alba zrecenzovaná, naznal jsem, že všechno podstatné už zaznělo a věnovat tomu samostatný článek by bylo jen zbytečné nastavování. Rubrika Versus se u vás čtenářů celkově těšila malému zájmu. Druhým případem byl tak napůl slíbený song týdne, kdy mi jeden čtenář v komentáři navrhoval, ať se zaměřím i na jinou rockovou scénu ze sedmdesátek. Počítal jsem od té doby s variantou, že bych do Songu týdne zařadil třeba slavnou The Wall od Pink Floyd. Protože kritizovala školu, nabízel se buď začátek září, nebo leden. Nakonec ale sešlo z obou termínů. Možná to ale nebude žádná škoda, protože jde o skutečný super hit a jistě ho dostatečně popsali jiní a povolanější lidé. Přesto využiju tuhle příležitost, abych se za tyto dva nesplněné sliby omluvil.

Dále jde o články, o nichž bylo možné předpokládat, že vzniknou a nevznikly - to jsou ta různá porovnání typu nejlepší album Ramones, nejlepší otvírák Ramones, nejlepší covery Green Day. Příspěvky tohoto typu jsou ovšem náročnější na přípravu, navíc si nemyslím, že by byly až tak podstatné. Články v rubrice Versus vycházely spíš pro zajímavost, stěžejní částí blogu s nikdy nestaly. Oproti původním předpokladům jsem taky do recenzí nezahrnul Iggyho Popa nebo některé sólové projekty dalších punkových muzikantů, třeba Big Audio Dynamite Micka Jonese. Dále taky další alba Damned, New York Dolls, Voidoids nebo Tenpole Tudor. Pořád ale existuje šance to napravit.

Druhá, zajímavější, skupina zahrnuje příspěvky, které jsem sice napsal, ale nakonec jsem se rozhodl je nepublikovat. Důvody pro odložení byly různé. Poprvé se mi to stalo na konci října 2016. Tehdy jsem pro rubriku Song týdne připravil článek o písni Coming Clean, malé a nevýznamné stopě z Dookie. Mělo to ideový podtext, protože jsem tím reagoval na tehdejší projednávání zákona o adopci dětí homosexuálními páry. Když jsem těch pár odstavců dopsal, četl jsem si je několikrát a nakonec je smazal, protože jsem nechtěl Rockset zatáhnout do aktuálního politického boje. Politika má nehezký důsledek rozdělovat lidi, kteří si jinak dobře rozumí. Song týdne Coming Clean se tak nakonec nedochoval, protože na jeho základech vznikl článek nový o skladbě New Rose, která tehdy čirou náhodou slavila svoje čtyřicetiny. Takže to nakonec dopadlo dobře. Z původního záměru se zachovala jen jedna připomínka v úvodním odstavci.

K dalšímu odložení došlo v lednu 2017. Tehdy jsem napsal desátý díl rubriky Myšlenky punkera a jmenoval se Normalizační hrůzy s knírkem. V něm jsem se tvrdě pustil do nešvarů tehdejší československé hudby. Nechal jsem se napsat celé tři strany textu a nakonec jsem je neuveřejnil. Přišlo mi totiž, že můj článek nepřinesl nic nového, byla to jen rekapitulace většinou jinde pochycených rozumů. Téma navíc nijak nesouviselo s punkem a o hrůzách populární hudby už jsem psal dřív. Ještě téhož dne jsem napsal nový desátý díl s názvem Co dělá muzikanta muzikantem. Dodnes mám archivovány oba.
Třetí podobný případ se stal minulou sobotu a opět šlo o Myšlenky punkera. Nejnovější díl Co nám může punk nabídnout měl původně jinou podobu, i když se zabýval stejným tématem. Při jeho psaní jsem se ale nechal příliš unést a místo toho, abych vyjmenoval pozitivní výdobytky punkové kultury, psal jsem o tom, jak je potřeba nahlížet na dnešní svět. Takže jsem se věnoval něčemu úplně jinému, než sliboval titulek. Článek jsem nesmazal, ale druhý den, v neděli, jsem si dal repete a sesmolil příspěvek více odpovídající původní představě.

Do této skupiny odložených věcí řadím i několik předem připravených nebo nedokončených příspěvků. Jsou také tři. Poprvé jde o srovnávací článek Nejlepší album Clash. Napsal jsem ho už v březnu 2016, před začátkem blogu a nejdřív jsem počítal s tím, že ho použiju. Úrovní ani stylem se sice neliší od svých mladších kolegů, nakonec jsem ho ale nechal v šuplíku už proto, že bych ho musel kompletně přepracovat, aby odpovídal současné situaci. Krátký úryvek z něj jsem použil v článku o Cut The Crap.
O dva dny později spatřil světlo světa i první žebříček s tématem Nejvíc cool songy od Clash. Ze všech dnešních případů měl největší šanci na zveřejnění právě on, vždycky jsem si ho šetřil na horší časy, takže jsme nakonec příležitost promeškal. Jeho vítězem se tehdy stala Guns Of Brixton, za ní skončily Career Opportunities, Police On My Back, Tommy Gun a White Riot.
Doslova těsně před začátkem blogu, 31. července (Rockset vznikl prvního srpna), vznikl další žebříček TOP pro připravovanou rubriku a týkal s nejpůsobivějších punkových songů. Sehnal jsem pro něj ale jen tři zástupce a další kandidáti byly buď v Songu týdne, nebo už dostaly prostor jinde.

Ve výsledku máme před sebou poměrně pestrou skupinku "zatracenců". Nemyslím ale, že by jejich nezveřejněním Rockset nějak zásadně strádal. V několika případech to bylo spíš naopak.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama