Song týdne: Broken Flag

11. ledna 2018 v 10:59 | C Jay |  Song týdne
Pro song tohoto týdne jsem se rozhodl zalovit v archivu slibů a odložených plánů a vyštrachal jsem z něj jednu kdysi slíbenou skladbu od Patti Smithové. Můžeme s ní zavzpomínat na loňskou recenzi její studiovky Wave.



Závěrečné řadové album Patti Smith Group (nikoli samotné Patti) považuju za neprávem nedoceněné. Obsahuje známu Dancing Barefoot a díky vazbě na jejího manžela znají lidé dobře i song Frederick. Ještě větší měrou ale slova o nedocenění platí o písni Broken Flag. Hledal jsem nějaké ty subjektivní žebříčky nejlepších skladeb Patti Smith, a pokud přijde řeč na Wave, většinou za něj bodují právě dvě prve jmenované skladby. Jsou to samozřejmě povedené kousky. Já osobně si však Broken Flag cením víc. Řeknu vám proč.
Patří do skupiny, jíž říkám "let it be songy". Jsou to silné působivé písně založené na klavíru, mohutné a asi pět minut dlouhé. Do téhle kategorie řadím vedle originální Let It Be od Beatles, ještě třeba Card Cheat (Clash) nebo Forgotten (Green Day). Všechno jsou to znamenité kousky, výjimečné už tím, jak jejich interpreti dokázali zvládnout tenhle nelehký žánr nevyhnutelně hrozící klišé. Každý z těch songů je o něčem jiném: o životním moudru, o smrti, a zase o životním moudru. V případě Patti Smithové a její Group jsou to pak dojmy z jednoho starého francouzského filmu.
Inspirací pro song se stal snímek Bitva o Alžír. První diváci ho viděli v roce 1966. Pojednával o alžírské válce, kde proti sobě stála Francie a Alžírsko coby jejich africká kolonie, která chtěla nezávislost. Na konci více než sedmiletého konfliktu nakonec Alžířané dosáhli svého a samostatný stát si vydobyli. Pro Francii to byla další těžká rána, další silný otřes její mezinárodní pozice a v zemi galského kohouta nakonec vyvolala i krizi. Tolik historie. Film jsem neviděl, moc vám k němu neřeknu. Bohužel ani to, jak se vlastně promítnul do písně.
Ta je sice působivě pojatá, text je však spíš směsice různých detailních útržků, které nedávají jasný obraz. Dominuje obrovský působivý refrén "marching for Algiers" stále získávající na síle. Nesmí chybět i jímavé kytarové sólo, v tomto případě ve stylu Byrds. Jejich song (So You Wanna Be) Rock'n'Roll Star kapela Patti Smithové coverovala na stejnou desku. Jediná škoda, že ho kapela nehrála častěji živě. Na jediném záznamu, co jsem našel, byla bohužel Patti Smithová ve špatné hlasové kondici…
Výsledkem všech řečených aspektů je vynikající neopakovatelný song. Pamatuju se, že při prvním poslechu Wave na mě zanechal největší dojem právě on. Je totiž působivý, ale jednoduchým způsobem, takže je snadné ho vstřebat a užít si ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama