Ohlédnutí za trilogií

16. ledna 2018 v 18:15 | C Jay
Když už máme za sebou recenze všech tří dílů trilogie Green Day, v nichž jsme je hodnotili jako klasická řadová alba, měli bychom si k tomu přidat i celkový pohled na tento zajímavý kompakt. Protože nejpozději po kompletním poslechu nabude posluchač dojmu, že právě poslouchal trojalbum. S tímto přístupem pak můžeme lépe pochopit jejich charakter.



Můžeme se pro začátek přidržet BJova výroku, který v dřívějších recenzích zazněl: "S první deskou se dostáváte do párty nálady, s druhou v ní jste a se třetí uklízíte ten bordel." Myslím, že to celou trilogii vystihuje trefně. Uno! je ze všech tří nejnašlápnutější, obsahuje nejvíc rockových hitů (Nuclear Family, Let Yourself Go nebo Kill The DJ) a jako záloha je jistí některé měkčí věci (Fell For You, Angel Blue, Oh Love). Z dnešní trojice ho můžeme jednoznačně označit za nejlepší. Albu Dos! pak přesně podle citátu dominují tvrdší, ale méně melodické songy a ubylo také silných hitů. Potenciál trilogie jím vrcholí, protože závěrečná Tré! je takový poklidný, melancholický dojezd. Obsahuje pomalejší a jemnější songy v koncentraci, kterou bychom si předtím těžko dokázali představit a někteří i tolerovat. Tré! totiž nenabízí skoro nic jiného.
A vydat takový výtvor pod nálepkou úspěšné punk rockové kapely lze vlastně jen tou cestou, kterou to Green Day udělali: Začlenit takové elpíčko do většího a tematicky spojeného celku, kde jiný druh skladeb nabídnou další alba. Zároveň tím znesnadnili fanouškům a hodnotitelům hádky o tom, která část trilogie je nejlepší. Nebo lépe řečeno, nezabránili, ale posunuli je, protože nyní je nutné brát v úvahu odlišný charakter Uno!, Dos! a Tré!, takže porovnávání není stoprocentně fér, hlavně pro poslední část ne.
Názor o tom, že Tré! je nejslabším článkem řetězu, ale nesdílejí třeba lidé, kteří hlasovali na stránce Toptens o nejlepším albu kalifornského tria. Na tuhle stránku se dívám často, můžu tak porovnat své názory s názory jiných. Uno! skončilo až osmé a hned za ním Tré! Dos! bylo odsunuto až na dvanácté místo, za ním už skončily jen kompilace a živáky. Hm, měl bych si taky sestavit svůj žebříček a pomocí tohohle blogu ho vydávat za důležitý a chytrý…
Ale zpátky k věci. Myslím, že trilogii bychom měli spíš vnímat jako kompaktní celek než trojici řadových elpíček. Koneckonců už jejich jména a obaly tomu napovídají. Všechny desky také vznikly ve stejném období, všechny se vyznačují podobným stylem a zpracováním. A když se podíváte do různých diskusních fór, málokdo se tím neřídí. On rozdíl mezí tímhle a trojalbem je vlastně jen čistě formální - všechna tři alba nevyšla v jeden den, ale postupně. Což nám už dnes, po více než pěti letech od vydání, může být jedno…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama