Song týdne: Chickenshit Confornist

8. června 2017 v 12:55 | C Jay |  Song týdne
Vraťme se ještě jednou k tématu minulého týdne, kdy byla řeč o definici punku a zaprodávání se. Nejde o nic nového, s touto myšlenkou přišli v polovině osmdesátých Dead Kennedys a jakoby mimochodem to ještě zaobalili do skvělé skladby. O ní bude dnešní článek.



U Dead Kennedys by se vždycky mělo začínat textem. Protože i když jejich hudba nemusí sedět každému, slova si rozhodně pozornost zaslouží. Najdeme v nich minimum popěvků nebo opakování, pro ně není místo. Jello Biafra toho měl vždycky na srdci hodně, takže místem neplýtval. V tomhle songu se vyřádil, originál dosahuje šesti minut.
Věnuje se situaci a mínění o punku. Hned první verše stojí za to. "Punk není mrtvý, ale zaslouží si zemřít, pokud se z něj stane další karikatura." Naráží tím na problém, k němuž v té době došlo. Punk se po pár letech, kdy se ostře vymezil vůči společnosti, začal do též společnosti vpíjet. Respektive společnost ho pomalu přijímala za svůj. Tím pádem se ztratilo jeho kouzlo, stalo se přijatelným, obyčejným. S tím jsou spojeny rodící se stereotypy a předsudky a to i mezi punkovou komunitou. Představa, že punk je cokoli rychlé a jednoduché je stejně zhoubná jako názory, že punker (nebo vulgárně pankáč) je násilnický debil, co chlastá, fetuje a dělá výtržnosti. U někoho to může platit, ale rozhodně se to nestává pravidlem. O tom všem Jello v textu mluví.
Dalším tématem je pro něj vizáž, nejviditelnější známka punku. "Účes není život," aneb není punker každý, kdo nosí blbý číro. Na tom taky něco je, protože když se podíváte na nejznámější punkové skupiny, zjistíte, že všichni členové nosili normální účesy, maximálně obarvené a rozježené vlasy. V tomhle místě bych připojil výrok Johnnyho Rottena: "Celý to bylo o tom, že byl člověk sám sebou." A teď najednou nastala opačná situace. Lidé se oblékají jako pankáči, aby se vydávali za někoho, kým nejsou… Taky k zamyšlení.
Nad výkladem celého textu bychom tu seděli do večera, pokud vás zajímá víc, mrkněte sem.
Krátce bychom se měli zmínit i o hudbě. Skladba se skládá ze dvou částí - části tlumené, pomalé… a klasicky zběsilé. Ty se střídají vždy asi po minutě. Zajímavý nápad, i když osobně dávám přednost té první. Její jednoduchý riff je navíc vhodný i pro začátečníky na kytaru, takže na něj rád vzpomínám.
A co znamená název písně? Chickenshit je bezcenná nebo opovrženíhodná osoba. Confornist (česky konformista) je zase člověk, jehož chování odpovídá tomu, jak by se chovat měl, tedy jakýsi vzorec chování. Do češtiny bychom mohli název přeložit jako Opovrženíhodný konformista.
Co se týče tématu skladby, myslím, že dnes už je zbytečné to řešit. Kouzlo punku je dávno pryč, zůstala jen jeho myšlenka, o tom už jsem mluvil dřív. Zůstala nám ale skvělá muzika, nejlepší svědectví té doby. Na ni by se podle mě měla upřít pozornost. Ostatní je nepodstatné…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Missariel Missariel | Web | 9. června 2017 v 13:34 | Reagovat

Pro mě jedni z nejklasičtějších pankáčů...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama