Velké koncerty: Beatles na střeše (Rooftop koncert) 1969

5. února 2017 v 10:35 | C Jay |  Velké koncerty
V týdnu věnovanému albu We're Happy Family bychom neměli zapomenout vedle páteční vzpomínky na den, kdy zemřela hudba, ještě na jedno optimističtější výročí. Třicátého ledna uplynulo osmačtyřicet let od slavného koncertu Beatles na střeše jejich studia. Pojďme se podívat na poslední společné vystoupení slavných Brouků… na posledním, na kterém se dokázali dohodnout…



Beatles se na veřejnosti jako živě hrající kapela ukázali po pauze trvající takřka dva a půl roku. Není to zase tak dlouho, skupina ale od koncertu v Candelstic parku na konci srpna 1966 urazila obrovský kus cesty… slavnou Fab four byste v nich už hledali jen těžko. Stejně obtížně hledali samotní Brouci cestu na koncert, který se stal jejich labutí písní.
Nálada v Beatles v té době nebyla dobrá, to se všeobecně ví. Vyvrcholila katastrofálním průběhem nahrávání Bílého alba v roce 1968. Během něj se kapela víc hádala, než hrála a výsledek tak spíš než kolektivní výtvor představuje slepenec sólových výtvorů jednotlivých členů. Každý z nich měl také odlišnou představu o své budoucnosti.
John Lennon stále zůstával se svou kontroverzní přítelkyní Yoko Ono. Ta svou přítomností narušila už předcházející natáčení a ze studia nezmizela ani teď. Lennon v té době navíc bral i heroin a na kapele mu už tolik nezáleželo.
George Harrison tehdy naplno prožíval léty nahromaděnou frustraci z toho, že není ostatními náležitě doceňován, dopalovala ho neustálá kritika jeho hry na kytaru, což na začátku ledna 1969 vyvrcholilo tím, že se sbalil a pohrozil odchodem… který si ale ještě ten večer rozmyslel. Lennona tohle vůbec nezaskočilo a prohlásil, že jestli se George nevrátí, jeho místo nabídne Eriku Claptonovi.

Sedící Billy Preston se velkou měrou zasloužil o úspěch koncertu.

Ringo Starr nikdy netrpící přehnanými ambicemi byl ochotný s kapelou pokračovat, věděl však, že za stávajících okolností to nic dobrého nepřinese. Nakonec však jediným, kdo se chopil iniciativy a snažil se věci ještě naposledy zvrátit v pozitivní prospěch, byl neúnavný a pragmatický Paul McCartney. Ten prakticky vedl kapelu už od roku 1967. On rčoval, co Beatles budou hrát a po smrti manažera Briana Epsteina se úspěšně chopil i jeho povinností. Zejména John a George to nenesli vždycky lehce, tvrdili, že za McCartneyho snažením nestojí láska k Beatles ale samolibost a touha po zviditelnění. Asi záleží na úhlu pohledu, nicméně jenom Paul nastínil nějaký smysluplný plán. Soudil, že největším problémem Beatles je absence koncertů a ponorková nemoc z neustálého zavírání ve studiu a plození stále komplikovanější hudby. Navrhoval, aby se splečně vrátili zpátky k syrovým rokenrolovým kořenům, uspořádali živý koncert, vydali takto laděné album a dokonce i film (bylo totiž potřeba naplnit smlouvu, podle níž měli Brouci účinkovat ve třech filmech během deseti let - Magical Mystery Tour ani Žlutá ponorka se mezi ně nepočítaly). Podle něj tyto nové aktivity přinesou svěží vítr a Beatles tak získají nový elán do společné práce.

Zahrát kočovným Arabům?
Natáčení filmu, který se nakonec změnil dokument snímající slavnou čtyřku při práci ani nahrávání samotné neprobíhalo dobře, McCartney se však stále nevzdával myšlenky živého vystoupení. Padaly všemožné šílené návrhy: zaoceánský parník, odlehlé místo na Sahaře, římský amfiteátr. Proti nim se ale postavili George i Ringo požadující méně okázalou lokalitu. Navíc museli spěchat, protože bubeník začátkem února nastoupil na plac natáčení nového filmu.
Neví se, kdo přišel s nápadem zahrát koncert na střeše londýnského studia v Twickenheamu, Po krátké obhlídce se ale na tomto místě shodli všichni.
Vystoupení začalo ve čtvrtek třicátého ledna neohlášeně, přesto se za oněch čtyřicet dva minut zpráva rozšířila velmi rychle… možná až příliš. Ale o tom až za chvíli…


Brouci nastoupili do chladného větrného dne s rozličným hudebním vybavením - někdo vsadil na osvědčenou klasiku, jin vytasil nový instrument. Paul McCartney s vousy na způsob Fidela Castra přišel s osvědčenou basovkou Höfner. Také John Lennon a jeho cool kožich vsadili na oblíbený Epiphone Casino, v té době svou nejpoužívanější kytaru. Ringo Starr bubnoval naopak na novou soupravu, již si pořídil právě pro nahrávání nové desky symbolicky nazvané Get Back. Nejzajímavější kus si ale přinesl George. Hrál na Rosewood Telecaster, který firma Fender vyrobila speciálně pro něj. Ve stejném odstínu dodala i Stratocaster Jimimu Hendrixovi.
V této souvislosti nesníme zapomenout i na pátého Beatla, Billyho Prestona sedícího za klávesami. S Beatles se poznal už v roce 1962 a nyní přijal pozvání George Harrisona, aby s Beatles spolupracoval. Jeho přítomnost ve studiu i na koncertě měla na kapelu blahodárný vliv.


Kapela během dvaačtyřiceti minut nazkoušené verze pěti songů, které s později objevily i na albu. Vystoupení bez velkých řečí otevřeli favorizovanou peckou, titulní písní Get Back. Ta zazněla celkem třikrát. Zbylý čas vyplnily Dig A Pony, I've Got A Feeling, jímavá Don't Let Me Down… a One After 909, jejíž první demo nahráli Beatles už v roce 1963.
Neohlášený koncert britské legendy pochopitelně vyvolal velký poprask, v ulici před budovou studia se hromadily stovky zvědavců, jejichž dav ochromil dopravu. Kapela byla proto před třetím zahráním Get Back požádána policisty, aby koncert ukončila. Beatles by více uvítali, pokud by je rameno zákona z "pódia" odvleklo, aby byla zábava, takto ale zahráli naposledy titulní skladbu a v poklidu odešli. Poslední verzi Get Back tak poznamenaly pouze problémy s Johnovým zesilovačem. Lennon pak spustil symbolickou oponu poznámkou: Chci poděkovat za nás i za kapelu, doufám, že jsme v konkurzu obstáli." Takto prostě se uzavřel poslední koncert Beatles.

Řekni, kde ty songy jsou?
Koncertu byly přítomny jak kamery, tak nahrávací zařízení, z vystoupení tedy existují záznamy. Všech pět mělo výbornou kvalitu srovnatelnou se studiovými verzemi. Nahrávky se ale rozkutálely po různých albech a na světlo se dostaly i v hodně odlišných dobách. I've Got A Feeling, One After 909 i Dig A Pony mohli fanoušci slyšet už na albu Let It Be…. Naopak Don't Let Me Down a Get Back na něm zastupovaly studiové nahrávky ze singlu. Živou verzi můžete slyšet až na albu Let It Be… Naked z roku 2003. Nejsložitěji se dohledává Get Back, existují pouze záznamy prvního a třetího pokusu. Závěrečný, s problémovým zesilovačem se skrývá ve třetím dílu Antologie. První verze visela svého času na YT, stejně jako záznam celého koncertu, nicméně Apple Music této obsah nedávno citelně promázla. Je to paradox, protože sami Beatles měli k pirátství neobvykle tolerantní přístup. Asi je ale rozdíl upirátit jednu kazetu v šedesátých a pirátit celé koncerty v současnosti… Každopádně, nám fanouškům tak zbyl jen záznam Don't Let Me Down, který jsme tu už měli…

Všech pět členů bylo ten den ve skvělé formě i dobré náladě, takže se jejich záměr co do kvality určitě podařil. Potřebné oživení dřívějšího elánu Beatles ale nepřinesl, byl to jen chvilkový záblesk naděje na lepší časy, nicméně po něm se všechno záhy vrátilo do starých kolejí, které vedly k hluboké propasti. Projekt Get Back nakonec ztroskotal a byl uložen k ledu… když se z něj za necelý rok stane Let It Be, Beatles už u toho nebudou a tohle album bude na hony vzdálené jejich původní myšlence na návrat tam, kam kdysi patřili…

Epizoda Simpsonových Homerovo pěvecké kvarteto, založená právě na příběhu Beatles přinesla i scénu, kdy kapela Be Sharps zpívá na střeše baru oblečená stejně jako Beatles na svém střešním koncertu.

Pokud jste se dostali až sem, díky za přečtení. Beatles jsou moje dávná láska a psát o nich je radost… Rockset se sice věnuje hlavně punkové hudbě, přesto mě napadá, začlenit do obsahu i slavnou čtyřku z Liverpoolu. Její hudba i osudy jsou velmi zajímavé, stálo by za to o nich vědět, občas by to byla i vítaná změna od obvyklého tématu. Svůj názor můžete buď napsat do komentáře, nebo hlasovat v anketě. Nehledě na výsledek chci ale jednu recenzi věnovat i přelomovému albu Sgt. Pepper, od jehož vydání letos uplyne padesát let.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chtěli byste na Rocksetu i články věnované Beatles?

Ano
Ne

Komentáře

1 Spike Spike | E-mail | 6. února 2017 v 15:57 | Reagovat

Jak už jsi kdysi kdesi psal, zásoba punkových desek o kterých psát není nevyčerpatelná a proto si myslím že by nebylo od věci psát i recenze na jiné významné a nebo oblíbené kapely - mezi nimi samozřejmě i Beatles.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama