TOP: Nakopáváky pro ranní vstávání

4. ledna 2017 v 4:59 | C Jay |  Žebříčky
Vánočnímu flákání už u většiny z nás odzvonilo. Zase musíme vstávat za hluboké tmy, rozespalý a neochotní. Někdo potřebuje kafe, aby se probral… jiný dá přednost sprše… a lidi jako já si pustí set punkových nakopáváků. Takový nakopávák musí splňovat jen dvě kritéria: být příliš rychlý a šíleně hlučný. Protože taková je většina punkových songů, výběr je skutečně široký. Vybral jsem záměrně ty méně známé… nebo méně profláklé. Tak dobré ráno!


Ne každý vstane tak dobře jako Sid Vicious v tomhle klipu...

BILLY TALENT: Surprise Surprise
ALBUM: Dead Silence (2012)
Hned u první kapely je toho k mání spousta. Billy Talent mají jiných než hlasitých a drsných skladeb velmi málo. Z té dlouhé řady jsem vybral Surprise Surprise, klenot desky Dead Silence. Má všechno, co dělá Talenty skvělými - drsnou kytaru, sólo…. A mohutný refrén… to řvaní Suprise! Surprise!, vás probudí zaručeně! Text vypráví o falešnosti kultury na sociálních sítích, speciálně se otře o hipsterskou komunitu, s čímž nejde nesouhlasit. Vybízí také k tomu, aby člověk více žil reálný život než ten virtuální.
Jakožto k jednomu z hitů na Dead Silence má Surprise Surprise i klip, pro Billy Talent klasický - jsou v něm zrůdy, které nakonec kapelu stylizovanou do leteckých hrdinů zabijí!

ALBUM: Shenanigans (2002)
I Green by mohli tenhle žebříček vyplnit bez cizí pomoci. Ostatně žebříček jejich kickass songů to jednoznačně dokládá! Zvolil jsem proto pecku, která se do žebříčku nedostala. Skladba Don't Wanna Fall In Love se nikdy nestala známou, přesto umí taky pořádně nakopnout. Zběsilým tempem (své odvádějí i divoké bicí), na něhož stačí jen tři akordy a nějakých sto vteřin… i textem.
Text o tom, že se má milá sbalit a táhnout do háje asi šťastně ženatému BJovi věřit nebudeme… i když existují teorie, že se spíš posmívá lásce jako takové než někomu konkrétnímu. Každopádně je to vítaná úleva od všech těch blbostí typu "strašně moc tě miluju." Vzpomeňme na ni, až nás začnou otravovat reklamní akce na Valentýna.

RAMONES: Come On Now
ALBUM: Pleasant Dreams (1981)
Z jiného soudku. Tenhle top by bez Ramones nemohl být. Od nich si můžete pustit vlastně taky skoro cokoli. Ale pro mě osobně má v tomhle ohledu význam song z desky, na níž bychom asi nehledali. Come On Now, jedna z perel desky Pleasant Dreams ukazuje, jak mohl popový model Ramones fungovat. Pecka je živá, svižná a nechybí jí chytlavý rytmus - Ramones jak vyšití, nerušení nástroji, které k nim nepatří. Navíc jako jediná z dnešních favoritů v sobě nese téma spěchu, tedy něčeho, což je pro vstávání velkého procenta lidí, nedomyslitelná součást rána. Kapele se povedlo tenhle pocit mistrně přetavit, takže skoro cítíte tu energii, jak vás postrkuje dopředu.

DEAD KENNEDYS: Funland At The Beach
ALBUM: Fresh Fruit For Rotting Vegetables (1980)
Pokud Ramones nezaberou, nastává čas přeřadit na vyšší rychlost. Dead Kennedys jsou rychlými zabijáckými peckami proslulý a jedna z jejich nejrychlejších (a zároveň nejmelodičtějších) je sranda domeček na pláži, známější jako Funland At The Beach. Za uši pořádně zatahá už úvodní kytarová linka, následovaná pekelně rychlou výměnou (vyzkoušeno v praxi) a skvělým ústředním riffem. Pak už je to klasika, na níž jsme u Dead Kennedys zvyklý. Zážitek korunuje stejně tahavé sólo. I textově nás nic nepřekvapí, verše o rozdrcených dětech na prknech mola navazují na song I Kill Children. Ani tenhle kus se nezdrží dlouho, za necelé dvě minuty je po všem - ale na to, aby vás probral, to bohatě stačí.

Možná to vypadá, že výš už to vyhnat nepůjde… ale půjde. Ještě je tu Nirvana. Jejich desce Nevermind se sice vytýká, že byla zbytečně utlumená. Přesto obsahuje jeden z nejzběsilejších rockových songů vůbec. Z Territorial Pissing se nikdy hit nestal. To asi ani nejde. Ale pro dnešní účel se hodí skvěle. Šíleně zkreslená kytara (tedy až po potrhlém mluveném úvodu) je jenom začátek. Ani tady žádné složitosti nenajdeme, song jde tvrdě na dřeň včetně sóla sólo (můžeme-li to tak nazvat, každopádně zní cool). Všechno pak graduje v závěrečném dokola opakovaném refrénu, který Kurt řve tak dlouho, dokud úplně neochraptí a neselže mu hlas.

A až pojedete domů, mrkněte i na tracklist na noční cesty...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama