Východní Ježíš se našel a poznal svého nepřítele! Green Day: Revolution Radio (recenze)

9. října 2016 v 11:53 | C Jay |  Recenze
Fanoušci Green Day se předevčírem mohli vrhnout do obchodů a k počítačům. Konečně tam našli dlouho očekávané album Revolution Radio. Po téměř dvou měsících ochutnávek ze singlů a spekulací, jak moc nejlepší výsledek to nakonec bude, teď můžeme dojmy porovnat s realitou… A bude to divoké střetnutí!


Použít už tak dost provařený motiv znovu po čtyřech letech, to chce buď hodně odvahy nebo málo fantazie...

RECENZE
Nejdříve k faktům. I když jsem ve článku o očekávání téhle nové desky zmínil, že možná dojde k nějakým změnám v tracklistu nebo obalu… změna se neudála vůbec žádná. A ne všude to slouží užitku…
Začněme obalem. Nový nápad nepřišel, na přebalu vidíme důvěrně známý kazeťák s hořícími repráky. Už jsem to říkal a řeknu to znova: ten motiv je sice dobře nakreslený, zároveň ale nepřináší nic než stokrát viděné a ani dobré zpracování to nezachrání. Ke cti poslouží aspoň fakt, že jde o starý osmdesátkový kazeťák a né nějaký ajfoun…
Tak, jak bylo předesíláno, otevírá novou desku skladba Somewhere Now. Už ten název zavání a po prvních tónech akustické kytary vám dojde, že žádný kickass úvod ve stylu Bang Bang se konat nebude! Skladba jakoby vypadla z Amerického Idiota, a proto ji nemůžu kladně hodnotit. Americký Idiot vyšel před dvanácti lety a po tak dlouhé době by se kapela měla posunout. Obzvlášť, pokud od té doby vydala čtyři další alba!
Přichází Bang Bang, aby situaci vyrovnal. Už se známe. První ze singlů, zběsilý song slepený snad z pěti starších věcí patří k těm písním, které potřebují čas, aby se zalíbily. Možná si vzpomenete, že při prvním poslechu jsem nadšením nehýřil… a vůbec by mě nenapadlo, že ho dnes označím za druhou nejlepší pecku z desky! Vyzdvihnout musím i zajímavě pojatý videoklip s bankovním přepadením. Bank Bang byl dobrý nápad a štáb si s ním poradil na výbornou!
Přichází vrchol celé desky (brzo, já vím) a to titulní Revolution Radio! Tu jsem naopak chválil a ani teď nemám důvod cokoli měnit. Je to prostě pecka a jednoznačně nejlepší titulní song od Green Day ever! Všechny tři předchozí strčí do kapsy! Pojďme dál. Připravte se na pocit dejá vu.
Zdání už někdy slyšeného je při Say Goodbye velmi silné. Taky jste poznali směsku Know Your Enemy a East Jesus Nowhere? Ať už v úvodním kytarovém riffu, sólu nebo upraveném BJ hlase na začátku. Pokud by se tahle skladba objevila na desce 21st Century Breakdown, všechno by bylo v pořádku. Ale tady ničím nepřekvapí… Zmínit lze její skákavý rytmus, který ji favorizuje na živých vystoupeních.
Škoda, že ho trochu nezbylo pro Outlaws, protože jinak tahle píseň nemá v záloze nic. Je to jen další ze vzpomínek na Amerického Idiota a 21st Century. Po drsném úvodu následuje velmi rozněžnělá a pomalá záležitost. Ty mají vždycky jen dvě možnosti. Buď vás okouzlí hned… nebo musí počkat, až na ně budete mít náladu…
Know Your Enemy patří asi k oblíbeným skladbám Green Day, protože její melodika se ozývá i v Bouncing Off The Wall. Na tuhle skladbu jsem se těšil, nalákal mě její název… a očekávání došla naplnění. Tahle pecka je úderná, krátká s chytlavým rytmem. Jediným mínusem je ten sedm let starý zvuk… Ale s ním se musíme holt smířit.
Se Still Breathing už jsme taky měli co do činění. Poslední ochutnávka z téhle desky to ode mě v minulosti taky schytala… ale sluší se dodat, že její nápěv mi čas od času zní v hlavě. Stejně jako u Bang Bang postačí, když Still Breathing dáte trochu času, oblíbil jsem si ji. Je to náladovka hrající na jinou strunu a jasně, je to Give Me A Novacaine z Revolution Radio… ale neurazí…
Schéma měkká-tvrdá pokračuje, protože přichází Young Blood. U mě ale tahle skladba střílí vedle, nechytám se na ni. Kdyby Green Day zcoverovali stejnojmennou pecku z padesátých let, udělali by líp. O tom provařeném zvuku a zdání několikrát slyšeného, se zmiňuju naposledy. Nerad se opakuju…
Při prvních vteřinách Too Dumb To Die jsem si bezděčně vzpomněl na Professionals, protože kvalita úvodní kytary a zpěvu se hodně blíží kvalitě jejich nahrávek. I tady jsem očekával něco trochu jiného. Název napodobující takové pecky jako Too Tough To Die a Too Drunk To Funk sliboval kickass. Výsledek je trochu rozměknutý, ale aspoň se netáhne rychlostí čtvrt písně za minutu. Lepší polovina desky.
Přichází skladba, již jsem v očekáváních nejvíce favorizoval. Bohužel s přesností někde kolem nuly. Troubled Times je další zbytečně pomalá a ničím neupoutávající skladba. Navíc ty doprovodné vokály v refrénu… I pro Troubled Times by se našla paralela v minulosti, ale hledat se mi ji nechce… už ne…
Musím naopak říct, že u Forever Now jsem překvapen příjemněji. Se skladbami obsahující slovo "forever"se obvykle pojí kýč a ždímání emocí. Nic takového se naštěstí nekoná a Forever Now můžeme označit za solidní skladbu. Překvapivě jí není na obtíž ani neobvyklá délka atakující sedm minut. Možná je to moc, protože ve druhé polovině se ztrácí mnoho z počáteční energie.… ale víme, že už byly i delší Rozvolněný závěr je navíc ideálním zamáváním na rozloučenou ve stylu Homecoming nebo See The Light, takže své fanoušky určitě najde.
Album tady ještě nekončí, kapela se nám rozhodla na dobrou noc přidat ještě něco malého. Čistě akustickou Ordinary World by na kterémkoli jiném místě ostatní skladby umačkaly. Právě proto je na závěr úplně ideální. Posluchač se zklidní a příznivě naladí. A na rozdíl od podobně laděné FOD se tady už zbytek kapely nepřidává, což oceňuju, protože u FOD to působilo nepatřičně. Kytarová linka sice zní jako z reklamy na krém na ruce… nebo jako podkres pod vlogem o make-upu ale domnívám se, že častější poslech vás tohoto dojmu časem zbaví… Píseň si užila středobod pozornosti i proto, že jde o ústřední skladbu filmu stejnojmenného s Billiem Joem v hlavní roli.

HODNOCENÍ
No, máme to za sebou… odnesli jsme si rozličné a leckdy rozporuplné pocity. A který je ten správný?
Na začátek bychom se asi měli vypořádat s oním střetnutím očekávání a reality. Za sebe říkám, že jsem po Bang Bang a Revolution Radio čekal album v podobném stylu: drsné, rychlé a energické. Obzvlášť, když BJ řekl, že pokud se zalíbí Bang Bang, zalíbí se i zbytek alba. Smutnou pravdou tak zůstane, že k těmhle dvou singlům už se jiný song ani energií, ani hitovostí nepřiblížil!
Na obrovský mínus jsme v recenzi naráželi tak často, až to přestalo být vtipné. Revolution Radio prostě zní jako bestovka 21st Century a Amerického Idiota. Zvuk je úplně stejný, zpracování taky. Mockrát jsem řekl, že jsem tuhle koncepci schopný tolerovat v obou operách. Tam se mi i líbí a sedí mi to k nim. Ale po vydání trilogie jsem vážně nečekal, že se Green Day k téhle koncepci vrátí. Ta mohutnost a velkolepost zní třeba na Homecoming úchvatně, ale k image Green Day jako tří punkerů nesedí. Jasně, Green Day už dávno nejsou na pódiu jenom tři, ale trilogii natočili tak, že by na ni čtyři stačili!
Další problém tkví ve velkém sebevykrádání. Konkrétně dvou skladem z 21st century, Know Your Enemy a East Jesus Nowhere. Jejich motivy se objevují až překvapivě často. A pro novou desku tohle rozhodně není dobrá vizitka. Smylo to i plusy, například dobré rozložení tracklistu.
Navíc zpracování ve stylu sedm a dvanáct let staré desky způsobuje, že člověk slyší podobnosti i tam, kde třeba vůbec nejsou. Já se toho pocitu nezbavil u celého alba… snad kromě Ordinary World a Revolution Radio.
Mnohé prognózy slibovaly, že Revolution Radio zapůsobí jako Americký Idiot (tedy ne zvukově). Že to prostě bude bomba, z níž si všichni sednou na zadek. Ale místo druhého Idiota dostal posluchač spíš druhé Warning. To sice také vykrádalo, ale alespoň originálním způsobem…
Těžko říct, jak se budeme na Revolution Radio dívat až přijde další album. Jen doufám, že ho nestihne osud jeho sourozence z roku 2000, na něhož si už dnes nikdo nevzpomene. A možná se s postupujícím časem postavení naopak zlepší… Uvidíme…
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 gorida gorida | E-mail | 10. října 2016 v 20:26 | Reagovat

To album je pecka. A Green Day se vždycky opakovaly to není nic nového.
A že energii mají jenom Bang Bang a RevRad? To je blbost. To album je pecka, jako American Idiot s 21st Cenutry Breakdown v jednom.

2 C Jay C Jay | 11. října 2016 v 14:58 | Reagovat

[1]: Jak říkáš, je to Idiot a 21st Century dohromady. Ta alba jsou skvěá, takže chápu, že někomu se sound téhle desky líbí. Já osobně mám radši jednodušší, syrovější zvuk... ale to už je věc vkusu a ten má každej člověk nastavenej jinak. I tenhle článek je jen názor jednoho člověka, nic víc. Každopádně díky za reakci...

3 Andy Andy | E-mail | 22. října 2016 v 1:14 | Reagovat

Trochu aj súhlasím s touto recenziou, ale nie veľmi..To, že brali inšpiráciu z albumov AI a 21st Century je pravda, ale prečo nie? Keď vydajú niečo iné, ľuďom sa to nepáči, keď sa to podobá na nejaké albumy, zase je zlé. Každému človeku sa nedá vyhovieť. Popravde aj ja som si myslel, že to bude tvrdšie, niečo ako Bang Bang, ale tie pesničky nie sú vôbec zlé a miestami prvky rock'n'rollu to celkom dobre dopĺňajú. Nehovorím, že album nemohol byť lepší, ale oproti trilógii je to výrazné zlepšenie. Ja dávam tak 3,4/5.

4 Andy Andy | 22. října 2016 v 15:08 | Reagovat

*Oprava. Album hodnotím 3,6/5 bodov.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama