Myšlenky punkera #02: Punk versus brak

20. srpna 2016 v 13:33 | C Jay |  Myšlenky punkera
Punk si nikdy na nic nehrál. Byla a je to jednoduchá, syrová rocková muzika. Ale ne primitivní! Přesto existují lidé a není jich málo, kteří v tom rozdíl nevidí. A jejich "punkový příspěvek" je jenom obyčejná tříakordová hudlařina, která má s punkem společného asi tolik jako olivový a motorový olej!


Původně jsem chystal úplně jiné téma, ale tento víkend se u nás koná tradiční dvoudenní fesťák. Mám s ní už svoje zkušenosti a radši před tou hudbou zavírám okno. Letos mi ale bylo řečeno, že se mezi všechny ty HCdeathblackcorehorrorové kapely vklínilo i pár punkových, ať prý přijdu… Dokážu si to živě představit, na pár podobných kapelách už jsem kdysi byl.
Je to většinou skupinka čtyř až pěti lidí, co stojí na pódiu. Dvě až tři minuty zběsile řežou do nástrojů, do kytar a do bicích. Zpěvu, který se naivně pokouší o sociální sondu, není vůbec rozumět, o nějakém vokálním výkonu ani nemluvě. A všechny ty songy jsou úplně stejné, naprosto zaměnitelné.
Kapela stojí celou tu dobu jako přikovaná, kontakt s publikem (až na zpěváka) žádný, jen koukají na krk nástroje, aby trefili správný akord. A pak odejdou a vystřídá je jiná kapela… stejný scénář, stejný postup, stejně snadno zaměnitelné…
Ano, je v tom spousta aspektů, které punk charakterizují. Jeden důležitý tam ale chybí. Ať je punk jakkoli jednoduchý, nevznikne z ničeho. Je zapotřebí nějaký talent a cit… ale hlavně nápad. Něco, čím se kapela charakterizuje, co ji odliší od ostatních a lidi si ji tak zapamatují.

Však je to punk!
Vzpomínám si ještě matně na poslední koncert. Na ten koncert ano, ale vůbec ne na nějakou skladbu nebo kapelu! Zpěvu jsem vůbec nerozuměl, to už jsem říkal. Žádný zpěvák mě neupoutal. Jen řval do mikrofonu nemelodicky, bez nápadu nějaké poslepované veršovánky, někdy ani to ne….
Ani hudba to nezachránila. Prostě naprosto obyčejná zaměnitelná smršť akordů, totální absence melodie. A že by si dal někdo práci s nějakým sólovým riffem nebo snad dokonce se sólem… Bicí to stejné. Pořád dokola opakovaný rytmus.

Ironická je ale jiná věc. Přes všechno tohle řečené ta vystoupení neměla žádnou šťávu! Žádnou energii, která by mě chytla, roztrhala na kusy a pak se mi vysmála! Jen dokonale statická formace, co čučí do nástrojů, aby náhodou nespletla nějaké to složité akordové schéma!

Jak se to dělá…
Když si vybavím třeba Clash a jejich skvělou hru. Pro příklad třeba úvodní riff z Complete Control. Dva akordy a co z nich lze udělat! Ještě lepší příklad jsou Ramones, jejichž strohá produkce se těm "punkovým" hudlařům blíží. Jenže Ramones měli i kytarovou hru pestrou a chytlavou. Totéž slova a zpěv, Joey je dodnes ikona! A to je právě to, co je odlišuje, díky čemu si je dodnes pamatujeme a posloucháme je…
Řezat do nástrojů jako blázen a prskat do mikrofonu ve stylu Johnnyho Rottena, to umí každý. A právě proto, že to umí každý, znějí všechny ty kapely tak blbě!

Je to lákavá představa, dělat muziku, na níž stačí pár akordů a kde ani člověk nemusí umět zpívat. Dobře ale víme, že v praxi to takhle nefunguje. I v sedmdesátých, osmdesátých, devadesátých letech existovaly podobné kapely, stejně neoriginální, stejně špatné… prostě hudlaři se špatným zpěvákem s primitivní muzikou… a dneska o nich nevíme, protože nestály za nic! Přežila jen originální a přínosná kvalita…

Pozor na brak!
Tahle věc má samozřejmě ještě jiný rozměr. Je to hospodská zábava, ti kluci a holky to dělají pro zábavu… a napitým kumpánům je po čase stejně jedno jestli hraje punk, Kabáti nebo šmoulí disko. Budou s pivem v ruce pogovat na cokoli. Možná právě to tyhle kapely brzdí. I když "brzdí" asi není přesné slovo. Jim to takhle stačí, jen se pobaví… a za to se na ně člověk zlobit nemůže…
Ve světle tohoto zjištění, ztrácí celý tenhle článek smysl… tedy zdánlivě. Mrzí mě totiž, jak málo tihle pankáči ví o skutečném punku. Na jména Ramones a Clash se sice chytnou… i když většina jen na Should I Stay Or Should I Go a Blitzkrieg Bop… a tady to končí

Je škoda, že pak se na punk, hudba tvůrčí a originální, nabaluje tohle brakové bláto, které je pak ale nejvíce vidět… a skvělá muzika, která dodnes žije a inspiruje, se dusí nepovšimnutá pod ním…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama