Hey ho, let's go!!! Ramones: Ramones (recenze)

5. srpna 2016 v 19:10 | C Jay |  Recenze
Tento rok slaví významné jubileum, čtyřicáté narozeniny, jedno z nejdůležitějších alb punkových dějin, debutové LP Ramones. Na rodící se punkovou scénu mělo nezpochybnitelný vliv, který se právě v tyto dny připomíná novou deluxe edicí. Jak se na něj díváme dnes?



RECENZE
Synonymem hudby Ramones byla vždy jednoduchost a přímost. Projevuje se to už názvem, který pokračoval v nastolené tradici, že debutové album nese jméno po kapele, započatý v punku skupinou Stooges.
Rovněž fotografie se nese v tomto duchu. Jsou na ní zobrazeni členové skupiny před starou cihlovou zdí a nad nimi se klene velké bílé logo kapely. Dokonalá ukázka toho, že v jednoduchosti je síla. Líbí se mi ladění do modra i nápis je zvolený vhodně. Výrazný, aniž by k tomu potřeboval křiklavé barvy. Dnes se jedná o téměř kultovní snímek, který byl mnohokrát napodobován. Ramones sami ho oprášili pro obal desky Anthology, pouze s tím rozdílem, že na něm vidíme Markyho. Na původním snímku nám při podrobnějším pohledu neunikne, že Tommy stojí na špičkách, aby alespoň trochu snížil svůj výškový deficit proti čahounovi Joeymu. Zadní část taková bomba není, člověk by neřekl, že obě strany patří k sobě.


Hned na první stopě prvního alba najdeme největší a nejznámější skladbu kapely. Je trochu ironické, že se to Ramones nepodařilo za dvacet let překonat, ale život už je někdy takový. Blitzkrieg Bop je každopádně klasika, kterou každý punker zná nejen podle hey ho, let's go! Více než jinde zde přispěl svým dílem Tommy. Blitzkrieg Bop tady neznamená blesková válka, jak se někdy mylně předkládá, je to metafora pro sex na zadním sedadle auta.
Následuje Beat On The Brat, jeden z mých favoritů. Už úvodní dvouakordová vyhrávka zní skvěle… a pak ji následuje ten geniální rým "beat on the brat with a baseball bat!" A přestože je tenhle kousek jedním z pomalejších, záhy jistě rozšíříte základnu jeho fanoušků! Jako jeden z mála přežil v koncertním playlistu až do samého konce, což jen dokládá jeho kvality! Jeoyho k textu inspirovaly nevychované děti na hřištích ve Forrest Hills.
Spanilá jízda pokračuje, protože na řadu přichází Judy Is A Punk, další z legendárních skladeb eponymního alba. Musíte ale dávat pozor, protože už za minutu a půl je po všem. S jen málo písněmi byli Ramones hotoví dříve. I tenhle song zůstal velmi populární a po právu pronikl na ramonskou bestofku, stejně jako dvě předchozí! S jejími hlavními protagonistkami, Judy a Jackie se ještě na tomto blogu určitě potkáme…
Přichází čas na lásku, kterou až k vám domů přiváží I Wanna Be Your Boyfriend. Od zběsilého syrového punku se nápadně odlišuje už od prvních tónů. Měkká opatrná skladba s jednoduchým textem, má také své příznivce. Chápu, ale já k nim nepatřím. Není tak špatná, ale album nabízí lepší.
Třeba hned následující Chain Saw, kterou milovníci hororu Ramones stvořili na motivy proslulého Texaského masakru motorovou pilou. Povedený je zejména refrén a z něj stvořené outro. Je to jedna z opravdu mála skladeb Ramones ztrácejících se ve fadeoutu. Obešel bych se ale bez hororového intra. Hlavně, když mám hudbu ve sluchátkách hodně nahlas…
Jen málo alb je tak plné kultovních věcí jako právě Ramones. Now I Wanna Sniff Some Glue sice působí legračně, má však dva důležité aspekty. Kapela se tady instrumentálně "vyřádila" daleko víc než na ostatních písních (za zmínku stojí kytarová vyhrávka v polovině skladby). Mimo to také odráží část filozofie kapely, nejvíce patrné z refrénu (ono to jinou část ani nemá). Johnny k tomu řekl: "Když jsme s kapelou začínali, všechny holky chodily jenom s klukama, kteří měli Corvetty. Takže my jsme akorát lezli po střechách a šňupali lepidlo…" V začátcích kapely hodně populární kus, s postupujícími léty ale zapadl.
I Don't Wanna Go Down To The Basement nedělá nic jinak. Klasická ramonská kostra. Přesto se chvály nedočká. Proč? Nemá zkrátka chytlavou melodii, a po nečekaně utnutém konci na něj rychle zapomenete. Snad jen ta kytarová mezihra a výrazná basovka zaslouží uznání. Loudmouth sice upoutá poměrně drsným textem, též nesoucí část ramonské filozofie (i když stojí v paradoxu s "I wanna be your boyfriend"). Jinak jde ale pro mě osobně o slabou skladbu, kterou bych přirovnal k předcházející stopě.
I Havanna Affair byla svého času populární a hranou skladbou. Ani ona ale nepatří k mým oblíbencům. Její melodie mi nic neříká, chybí tomu tah na branku. Listen To My Heart naproti tomu nikdy tak oblíbená nebyla, přitom jde ve všech ohledech o mnohem lepší píseň! Začíná to už úvodem, který nekopíruje stále dokola opakované schéma. Refrén je chytlavý, živě ho navíc zpívají Joey a Dee Dee na střídačku. Rovněž mezihra zní dobře, stejně jako nesmělý pokus o kytarové sólo.
S 53rd&3rd se pojí zajímavý příběh. Snad zajímavější než skladba samotná… Je Dee Deeho vzpomínkou na to jak na rohu třiapadesáté a třetí ulice… říká se, že nabízel sexuální služby. On sám se k tomu nerad vracel a dnes nám k tomu už moc nepoví, takže zůstáváme tak trochu v mlze. Co se písně týče, užijeme si krátce u hlavního vokálu i Dee Deeho. Jinak jde o takový lehký nadprůměr. Nevyhledávám ho.
Let's Dance už jsme měli tu čest poznat. Zvítězila v žebříčku TOP 10 coverů Ramones jako nejlépe zakamuflovaná převzatá skladba. Po právu, protože z desky vůbec nevybočuje a pokud nejste znalci šedesátkové hudby, nevšimnete si ničeho podezřelého. Solidní cover, který neurazí.
Stejně jako Loudmouth se i I Don't Wanna Walk Around With You pere s "I don't wanna be your boyfriend". Existence dvou takto vzájemně se vylučujících textů na jedné desce je spíše kuriozita, tahle skladba ale takovou reklamu nepotřebuje. Opět solidní záležitost. Melodie a slova sloky se sice rychle omrzí, ale refrén to zachrání. I instrumentál šlape dobře (opět pokus o sólo?).
Než jsme se nadáli, máme tu konec. Today Your Love, Tomorrow The World dlouho napíná, zpěv začíná až ve druhé čtvrtině songu (po třiceti vteřinách!). Album se rozhodně loučí na úrovni, melodie sloky i refrénu se mně osobně hodně líbí. V závěru se sice úplně mění, ale i konec se povedl…

HODNOCENÍ
Jen málo kapel začalo tak dobře a stylově jako Ramones. Jejich první dlouhohrající výtvor skvěle drží, nenajdeme tu žádný propadák, žádný přešlap… Táhne ji nadupaná první polovina, za kterou se ta druhá, slabší, trochu vleče, protože takovou nálož hitů jako v první půli by ustálo máloco.
Stinnou stránkou samozřejmě je, že songy často znějí takzvaně na jedno kopyto. Ale to je pro Ramones tak typický jev, že se za něj nemůžeme zlobit.
Pro mě osobně je největším mínusem zvuk. Na tak odvázanou a drsnou kapelu je trochu nevýrazný zejména, co se kytary týče. Naopak činely by někdy neškodilo trochu ubrat. Mnoha skladbám by prospělo svižnější tempo, jsou zbytečně pomalé, i když to mělo svůj důvod: při koncertním tempu by celé album nedosáhlo ani na půlhodinu hraní! A zvuk celkově není zdaleka tak hrozný jako u následujícího elpíčka! Asi je to dáno i dobou a možnostmi studia, což mohla kapela jen těžko ovlivnit.
Album Ramones osobně vnímám jako povedený rozjezd kariéry Ramones. Ovlivnilo a stále ovlivňuje desítky muzikantů po celém světě! Je to průvodce, který připraví a navnadí posluchače pro dvě úžasné placky, kterou přijdou rok po tomhle debutu!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Spike Spike | E-mail | 30. října 2016 v 23:40 | Reagovat

S tím horším zvukem se nedá než souhlasit, já ho ale jako velké mínus neberu. Ten špinavý nedokonalý sound dává debutu osobité kouzlo. Znělo by to lépe kdyby to celé bylo výraznější, propracovanější? Asi jo. Ale už by to nebylo tak carakteristické... U kteréhokoli jiného žánru by to mohl být problém, zrovna u punku je ale zvuk nahrávky až na druhém místě.
S tím co autor píše o jednotlivých písních se mohu ztotožnit, vidíme to takřka na slovo přesně. S jedinou výjimkou a tou je I Wanna Be Your Boyfriend. O tom jak se sem hodí či nehodí se dá polemizovat, ale já ji prostě miluju. Nebudu si hrát na tvrďáka a klidně prozradím že ty pomalejší songy od Ramones mám stejně rád jako tvrdší pecky, a zrovna tahle píseň je toho zářným příkladem. Jde o krásný, jednoduchý a chytlavý lovesong který mě prostě nikdy neomrzí - však sami Ramones si ho v budoucnu 'okopčili' a 'verzi 2.0' nazvali My-My Kind Of A Girl (nic proti, miluju obě písně a jak moc jsou si podobné neřeším :-D)
Jinak recenze skvělá, jen víc takových, napříč celou diskografií Ramones, Green Day, Clash atd.

2 C Jay C Jay | 31. října 2016 v 15:18 | Reagovat

Díky za oba, velmi zasvěcené, komentáře. Jinak, I Wanna Be Your Boyfriend určitě na první elpíčko Ramones patří, je to jeden z jeho hitů. Moje hodnocení je jen výsledek vkusu, který má každý nastavený jinak. Prostě dávám přednost jiným, neznamená to ale, že I Wanna Be Your Boyfriend je špatná.

3 Spike Spike | E-mail | 3. listopadu 2016 v 15:22 | Reagovat

Samozřejmě, nezpochybňuji ničí názor - každá píseň se prostě netrefí do vkusu všech. Každému fandovi Ramones může sednout jiná poloha, třeba před všeobecně vychvalovaným Rocket To Russia, považovaném za jejich nejlepší, dávám přednost Leave Home. Za nejslabší zase osobně považuju Halfway To Sanity, ale stejně bych se nehádal s tím komu se líbí. Nehledě na tyhle rozdíly, fanoušek je fanoušek a Ramones jsou dobrá muzika.

4 C Jay C Jay | 3. listopadu 2016 v 19:59 | Reagovat

Právě to je na hudbě super. Že každý to vidí jinak, takže se člověk může donekonečna dohadovat dle libosti :-D Leave Home i Rocket To Russia jsou skvělé desky, mám je rád obě, takže se kromě klasických recenzí chystám i na jejich přímé srovnání kdo s koho ve spešl článku.

5 Spike Spike | E-mail | 8. listopadu 2016 v 13:55 | Reagovat

To zní skvěle :-D O tom si moc rád počtu (a snad nejen já).
Asi to pod tenhle článek úplně nepatří, ale budou postupně napsány recenze všech desek Ramones, The Clash, Green Day apod? Když už se to s nimi tak rozjelo, bylo by fajn mít to tu komplet ;-)

6 C Jay C Jay | 8. listopadu 2016 v 21:35 | Reagovat

Je to mým cílem :-) Recenze mě baví a určitě to chci dotáhnout na kompletní přehledy. Zatím jen váhám nad tím, jestli dávat recenzi jednou za týden nebo jednu za čtrnáct dní. Asi se ale vrátím k první variantě, protože jedinou pravidelnou týdenní rubrikou zůstal Song týdne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama